pátek 12. února 2016

COFFY (1973)

Legenda blaxploitation, která jistě ve své době byla poměrně zásadním filmem, neboť se vypořádává s údělem černé menšiny, samozřejmě z pohledu jí samé, takže za to, že černí muži jsou vesměs feťáci a černé ženy jsou povětšinou kurvy může samozřejmě bílá vláda, která na černochy z principu sere, a bílá mafie, která s drogami a děvkami kšeftuje. Tenhle šovinismus je mi úplně ukradenej a můžu u těch filmů černejm proti bílejm klidně fandit. Jenže první půlka to všechno musí vysvětlit, takže se dočkáme dost kecání. Dále zdržuje ještě jedna věc, ke které se dostanu záhy.
Tenhle film je vlastně jako ženská verze Death Wish (a to rok před Bronsonem), takže tu máme holku, která se rozhodla pomstít a nakopat všem mafiánům prdel. Jenže film si rovněž dává za úkol ukázat Pam Grier jako tu nejvíc sexy ženskou na světě, takže v té první polovině ještě dostaneme pár nudných milostných scén, nebo se Pam při cestě za pomstou vydává za šlapku, takže i tady máme scény, kdy se musí odhalit. Je pěkná, ale mám trochu problém takové postavě držet palce. Navíc mi Pam nepřijde bejt dost silná hrdinka, aby film utáhla sama.
První půlka, která se příliš odehrává mezi šlapkami a pasáky, což mě kupodivu docela nudilo i přes dost odhaleného masíčka, je tak docela roztahaná i přes úvodní vraždu nebo rvačku Coffy a několika děvek, před kterou si do vlasů strčí žiletky. (Ostatně už chápu, proč černoši nosí to afro, narozdíl od jiných účesů se dá použít k více věcem ;) ). Druhá půlka, kde už jde o zúčtování s mafiány, je o dost lepší a zábavnější. Navíc v ní víc prostoru dostanou právě mafiáni, zvláště skvělý Sid Haig a boss Allan Arbus, který tu padoucha hraje úplně stejně jako svého psychiatra z MASH. Hudba je pro tyhle filmy typicky funková, a docela dobrá, dvě nejlepší věci použil po letech Tarantino v Jackie Brown, ale trochu k smíchu mi přišly být písničky, v nichž se zpívá o tom, co se děje na plátně! Coffy jde do akce a zní zpěv "Coffy, the danger is coming..." a podobně. 6,5/10
Režie: Jack Hill
Hrají: Pam Grier, Allan Arbus, Sid Haig, Booker Bradshaw, Robert DoQui
Hudba: Roy Ayers
USA 1973

Žádné komentáře:

Okomentovat