Další z laciných béček, nebo spíše céček, tentokrát s poněkud odvážným východiskem, které je ovšem zazděno. Začátek je šíleně zmatený (existuje teda víc verzí, v níž jsou scény řazeny jinak, ale nepředpokládám jasnost ani poté), ale zhruba po dvaceti minutách se člověk tak trochu začíná orientovat. Scénář nedává smysl a občas zdržuje protahovanými zbytečnými scénami (ukecaný spoluvězeň, zpěv v baru, protahované mučení vedlejší a nezajímavé postavy), režie je chaotická a neinventivní, kamera, kterou si režisér
Civirani udělal sám, stojí za kulové - i když pravda, sledoval jsem mírně ořezanou verzi a to zjevně ze všech stran.
 |
| Jsem Djangův syn, synovec Louise de Funese a mám za ženu Emanuelle, co chtít víc? |
Děj je jinak míšení klasických schémat pomsty a boje farmářů v
městečku. Hrdina je Djangovým synem, sám Django je v úvodu zavražděn. A
hrdina se klasicky dostane doprostřed sporu a sleduje jen své vlastní cíle. Onoho hrdinu hraje
Gabriele Tinti, kterého lze vidět ve 100+1 francouzských filmů (včetně
Četníka ze Saint Tropez či
Pošetilosti mocných) a později po boku své ženy
Laury Gemser v různých Emanuelách a jiných "filmech". Tady mi
Tinti ani nijak nevadil. Na druhou stranu ani není nijak zajímavý, působí spíše jako model než jako herec, takže mi bylo úplně jedno, jestli se pomstí. Což, pravda, bylo dáno i scénářem. Nejvíc prostoru tak má
Tinti, nechápu ale, proč je první v titulcích
Guy Madison, opět jako kněz s pistolnickou minulostí, když je v tom maximálně deset minut a objeví se až za půlkou. Ani ten nestačí nijak zaujmout. V dalších rolích se objevují klasici
Daniele Vargas,
Luciano Rossi nebo
Pedro Sanchez, tentokrát jako vážný šéf bandy, v kteréžto roli mi nevadil.
 |
| Ještě jednou se u recenze na můj film otřeš o Luďka Nekudu a schovám bibli a vytáhnu kolt. |
Já prakticky nemám moc co říct o tom filmu pozitivního. Nebavilo mě to, je to neumětelské, ostatně se na tom coby návrhář výpravy podílel sám
Demofilo Fidani. Snad jen lomů tu není tolik, jak jsem se bál, a pochválit bych mohl hudbu, kterou sice složil
Piero Umiliani, ale tady se trefil. Písnička They called him Django byla později použita ještě v
Django sfida Sartana. Jo, a jak je to s tím synem Djanga? Nedivil bych se, kdyby k této úpravě došlo až při dabingu...
5/10
 |
| No a já jsem padouch. S tímhle ksichtem bych moh taky zaskakovat za Nárožnýho, ale nějak ho ve westernech není potřeba. |
 |
| A dáme si bluegrass |
a.k.a. The Son of Django, Vengeance is a Colt .45
Režie: Osvaldo Civirani
Hrají: Guy Madison, Gabriele Tinti, Ivan Scratuglia, Daniele Vargas, Pedro Sanchez, Giuseppe Castellano
Hudba: Piero Umiliani
Itálie 1967
Žádné komentáře:
Okomentovat