sobota 18. října 2014

DEATH WISH II (1982)

Ty věříš v Ježíše Krista? Tak se s ním sejdeš!
První Přání smrti udělalo konečně z Charlese Bronsona hvězdu. Charlie tak už nemusel pořád objíždět evropské produkce a doma dostával jednu nabídku za druhou (některé, jako práci s Peckinpahem nebo roli v Příliš vzdáleném mostu dokonce odmítl). Nicméně jeho potenciál se koncem sedmdesátých let zřejmě trochu vyčerpal, takže mu nebylo zatěžko svolit s pokračováním, které se po prvním dílu zdálo být nemyslitelné... Menahem Golan a Yoram Globus z firmy Cannon si to ale nemysleli.
Druhý díl je na pomezí mezi jedničkou a trojkou. První díl řešil spíše společenský problém nárustu kriminality (a jeho radikálního řešení), tohle je čistě pomsta, oko za oko, zub za zub. Na druhou stranu se film pořád bere vážně a není až tak nechtěně dementní. Žádné zásilky raketometů poštou a tak podobně. Nemyslete si zase ale, že by ten film byl snad nějak chytrej, to ne! Zvláště závěrečná část je silně naivní a návrat policisty z prvního dílu je vyloženě hloupý a zbytečný. Koneckonců, příběh je de facto jednička přes kopírák. Bronson si šťastně žije s novou přítelkyní (opět jeho choť Jill Irelandová) a doufá, že se jednoho dne uzdraví jeho dcera, která se minule zbláznila po skupinovém znásilnění. Bronson věří, že bude vést šťastný život... Pětice grázlíků (včetně mladého Laurence Fishburna) si to ale nemyslí.
Takže napochodují k Bronsonovi domů, všichni postupně znásilní jeho hospodyni (často cenzurovaná scéna, mám pocit, že ani v mojí verzi nebylo všechno) a zabijí ji, a následně unesou jeho dceru, kterou jeden z nich znásilní a ona se pak při útěku zabije napíchnutím na plot (!). A Bronson tentokrát už nemusí jezdit na žádnou westernovou šou, aby mu tam kamarád poradil, co má dělat. S kulichem a v ošoupané bundě vyráží do nočního LA, aby onu pětici vrahů našel. Grázlíci si myslí, že se vůbec nic neděje... Bronson si to ale nemyslí.
Film je mnohem drsnější, brutálnější a cyničtější než jednička. Zatímco ta se snažila ještě aspoň nějak hlavního hrdinu psychologicky vykreslit, tady se už rozdíly mezi ním a zločinci naprosto stírají. Bronson je prostě psychopat, kterému zabíjení zločinců vyloženě dělá radost a svému koníčku je ochoten obětovat i vztah s Irelandovou. Snad neprozradím moc, když řeknu, že závěrečná část se odehrává v blázinci (včetně psychiatra Steffena Zachariase). Upřímně jsem čekal, že si tam Bronsona nechají. (No, kdyby jo, nevznikla by trojka, což by ale byla docela škoda.)
Musím ale říct, že první cca hodinu jsem se docela slušně bavil. Bronson (naposledy se svojí tváří před operací) je dostatečně charismatický, aby děravý scénář utáhl, film se nikde nezdržuje a vede nás od jednoho zabitého grázla k druhému. To, že se Charlie tentokrát víceméně drží plánu sice zamrzí v tom, že bodycount není nijak závratně vysoký, ale akce je pořád dost. Škoda jen závěrečné natahované půlhodinky. Ostatně závěr jedničky a dvojky je dost slabý oproti epochálnímu konci trojky s masivní přestřelkou v ulicích New Yorku. Ale tak nemůžeme chtít všechno hned. Na závěr stejně cynické pomrknutí na diváka jako u jedničky a titulky s Pageovou hudbou (stejný soundtrack byl využit i pro trojku). Samozřejmě bych to mohl poslat celé do odpadu, ať už za zvrácené myšlení i děje ve filmu. Přece nejde hodnotit filmy jenom podle toho, jestli jsem se u nich nenudil. No, já si to nemyslím. (Ba ne, samozřejmě, že to není jediné kritérium. Ale já stejně dám těch 7/10. V rámci béček.)
PS. Trojku někdy dám celou znova a asi ji přehodnotím. Sice je určitě blbější i než tohle, ale obsahuje tak geniální momenty (které sem tak rád dávám), že 5,5 je až dost v rámci celkové kinematografie... ale sakra málo co se týče trashe.
a.k.a. Touha smrti II, Přání smrti 2
Režie: Michael Winner
Hrají: Charles Bronson, Jill Ireland, Vincent Gardenia, Laurence Fishburne, Steffen Zacharias
Hudba: Jimmy Page
Produkce: Menahem Golan, Yoram Globus
USA 1982

Žádné komentáře:

Okomentovat