čtvrtek 17. dubna 2014

MEAN FRANK AND CRAZY TONY (1973)

Francouzští mafiáni v Itálii se rozhodnou zbavit svého italoamerického kolegy. Ten, aby si zachránil život, se nechá zavřít do vězení (tak, aby mohl kdykoli ven), jenže past za ním sklapne. Naštěstí se kolem něj motá loser, který se chce stát velkým mafiánem, a je ochotný kvůli tomu slavnému bossovi pomoct...
Tenhle film je dost nevyrovnaný. Na jedné straně poměrně drsný příběh s velice brutálními scénami (Claudio Undari rád pracuje s vrtačkou), na té druhé šaškování a srandičky (scény s náklaďákem jako by vypadly ze Šimona a Matouše). Všechno to jednotí jeden prvek, který je zároveň tím nejsilnějším, asi jediným důvodem, proč tenhle film vůbec vidět, a bez nějž by to vůbec za nic nestálo - Lee Van Cleef jako onen podfouknutý kmotr, který jde tvrdě za pomstou. To je Mean Frank. Bohužel je tu i Crazy Tony. Obavy se rychle splní, Tony Lo Bianco je všechno, jenom ne sympatický. A především je strašně nevýrazný. Pořád žvaní, lítá, zuřivě gestikuluje, a stejně si ho vedle klidně stojícího a mlčícího Van Cleefa ani nevšimnete. Což je ale vlastně plus, protože tím pádem ani vlastně tolik nepřekáží.
Zbytek obsazení je poměrně hvězdný, nicméně říkám si, jestli tu ty hvězdy nejsou obsazeny zbytečně. Jako třetí hlavní role je psaná Edwige Fenech, jenže její role je pro děj nedůležitá a minimální. Jestli byla v pěti scénách (všechny krátké), tak je to hodně. Stejně tak Jean Rochefort jako mafián se prakticky jenom mihne, což je škoda. I další francouzský herec Jess Hahn se objevuje, opět jen v malé roli na konci. No a pak tu samozřejmě máme spoustu kaskadérů známých z westernů. Kromě Undariho třeba ještě Nella Pazzafiniho nebo Romana Puppa. U těch se ale s menšími rolemi počítá (nicméně Pazzafini měl snad i větší roli než Edwige). Takže veškerou tíhu nese Van Cleef, zvládá to ale velice dobře.
Scénář napsali Leoneho obvyklí spolupracovníci Luciano Vincenzoni a Sergio Donati, nicméně co se týče děje, zrovna silnou chvilku si asi nevybrali. Některé nápady jsou vtipné, ale třeba to, že gangster přijede do cizího města, setká se se starým přítelem, který čirou náhodou ví úplně všechno a díky tomu může dojít k přestřelce, není zrovna dobrý. Hudbu s jazzovým nádechem dodal Riz Ortolani a nic jsem si z ní nezapamatoval.
Zajímavost: V USA to původně běželo s názvem psaným nahoře. V 80. letech film běžel na videokazetách, jenže ho vydala firma, která si ho upravila k obrazu svému. Změnila název na Escape from Death Row (aby si všichni mysleli, že má film něco společného s Útěkem z New Yorku?), o dvacet minut zkrátila (chybějící scény v mojí verzi nahrazeny italštinou - poměrně důležité scény, to nemohlo dávat smysl!) přidala komiksový plakát a na něm i v titulcích zanechala jen jméno Van Cleefa - a zbytek si prostě vymysleli. Jak jim tohle mohlo vůbec projít?
Jediná scéna, kde jsou Lee, Edwige i Lo Bianco. Lee bohužel jen na fotce.
Celkově to ve mně zanechalo určitě mnohem lepší dojem, než třeba Lenziho Roma a mano armata. Na druhou stranu žádný zázrak to není. Za Van Cleefa 7/10.
Šimon a Matouš jedou na riviéru...
A jaká my jsme bejvala banda...
a.k.a. Dio, sei proprio un padreterno!, Escape from Death Row, Il suo nome faceva tremare... Interpol in allarme
Režie: Michele Lupo
Hrají: Lee Van Cleef, Tony Lo Bianco, Edwige Fenech, Jean Rochefort, Jess Hahn, Nello Pazzafini, Claudio Undari, Romano Puppo, Adolfo Lastretti
Scénář: Luciano Vincenzoni, Sergio Donati
Hudba: Riz Ortolani
Itálie/Francie 1973

Žádné komentáře:

Okomentovat