DIE NIBELUNGEN (1966)

Zpracování německého eposu ze 13. století tvůrci nejpovolanějšími - tvůrci Vinnetoua. Pravda, Olda Barker i Vinetů Brice tu chybí, většina štábu ale zůstala, včetně samozřejmě režiséra Reinla. Před kamerou se nám pak producíruje Ribanna, Cornel Brinkley i poručík Merill - a samozřejmě spousta jugoslávců, kteří jsou tentokrát místo indiánů namaskovaní na Huny. Ale dost s legráckami s Vinnetouem, protože tohle ve skutečnosti není vůbec špatnej film.

Ačkoli je film rozdělený do dvou částí, rozhodl jsem se udělat jediný článek, i když každou z částí vidím trochu jinak. Předlohu jsem nečetl, ale podle synopse z Wikipedie se jí film drží poměrně věrně. Chybu ovšem vidím v obsazení a to především hlavního hrdiny. Nechápu, proč někdo měl v 60. letech dojem, že ve zpracování starověkých a středověkých eposů musí hrát hlavního hrdinu kulturista. Chápu, kulturisti mají největší svaly ze všech, nicméně síla zdaleka nezaručuje jakékoli herecké nadání. Zde hrdinu Siegfrieda hraje olympionik Uwe Beyer. Ten sice má svaly a člověk by možná i uvěřil tomu, že unese medvěda na ramenou, jenže kromě toho, že je naprosté herecké dřevo, vypadá ještě dementněji než Ivánek z Mrazíka. Tím pádem děje prvního dílu jsou kapku nepřesvědčivé, protože jak je tenhle blbeček na scéně, všechno vypadá poněkud komicky a neuvěřitelně. Ostatní herci tak špatní nejsou, nicméně v prvním dílu je v popředí především právě Siegfried a Brunhilda v podání Ribanny Karin Dor, která nijak zvlášť nezaujme.

Záporáci to mají lepší. Král Gunther působí dost slizce a rytíř Hagen z Tronje, který se do popředí (naštěstí) dostane především ve druhém díle, je dost dobrý záporák. Taky je tu mladý Terence Hill, ale ten je spíše v pozadí, tak jako v Mayovkách. Musím pochválit i nečernobílost postav, každý má své světlé i temné stránky (kromě Siegfrieda vlastně... i když demence by se za temnou stránku považovat mohla). Hagen je sice vrah, ale je věrný svému pánu a chce se obětovat, aby ostatní mohli žít, původně sympatická a nevinná Kriemhilda se stane posedlou pomstou a je pro to schopna povraždit veškeré své příbuzenstvo. I král Hunů Etzel, představovaný skvělým Herbertem Lomem, je vykreslen spíše jako rozumný a spravedlivý vládce, než jako vraždící barbar, jak jsem čekal. Na druhou stranu, když si to tak vezmu, tak tady vlastně není jediná opravdu sympatická figura... Siegfried to opravdu není (taky už není ani ve dvojce) a jinak... no, snad leda Hagen ;) A co je asi nejzajímavější je nemilosrdnost celého vyprávění. Muži, ženy, děti, mniši, tady se nebere ohled na nikoho. V závěru pak jsou vysloveně stovky mrtvých a celé nádvoří hradu je poseto mrtvolami. A vůbec není jisté, zda vlastně někdo přežije.

 

U hodnocení prvního dílu nesmím opomenout, že je mnohem více fantaskní než druhý. Bohužel triky jsou dost špatné, žádný Harryhausen ani Zeman tady nebyl, takže drak je prostě kulisa, kterou někdo pohybuje a hoří na něm ohýnky. Na tricích film naštěstí nestojí. Ve druhém díle pak už ani žádné fantastické prvky nejsou. Ocenit musím krásnou krajinu, točilo se ve Španělsku, na Islandu a samozřejmě v tehdejší Jugoslávii. Akorát při natáčení na Islandu se nejspíš tvůrci až příliš kochali místními přírodními zajímavostmi, takže celkem dlouhou dobu v prvním dílu zabírají jenom záběry sopek a gejzírů. Jinak ale byla kamera skvělá. Hudba k filmu seděla, ale je taková spíše nezapamatovatelná. Celkově ohodnotit - první díl byl poněkud nudný a točil se kolem dementního Siegfrieda, takže 6,5/10. Druhý naopak dost potemní a zdrsní, Siegfried je pryč a místo něj jednají především Hagen a Kriemhilda. Nuda je pryč, akorát občas je film pro změnu moc zkratkovitý a tápal jsem, kdo je vlastně tenhle člověk. 7,5/10

 

a.k.a. Whom the Gods Wish to Destro
Režie. Harald Reinl
Hrají: Rolf Henniger, Siegfried Wischnewski, Maria Marlow, Uwe Beyer, Karin Dor, Herbert Lom, Mario Girotti, Hans von Borsody, Fred Williams, Dieter Eppler, Samson Burke, Djordje Nenadovic
Hudba: Rolf A. Wilhelm
SRN / Jugoslávie 1966