čtvrtek 17. listopadu 2011

IL SUO NOME GRIDAVA VENDETTA (1968)

Takový obyčejný špageťák s Anthonym Steffenem. Střílení, pomsta, střílení, bitky, střílení, trocha romantiky (ale jenom troška) a střílení. Kdybych ten film měl nějak specifikovat, je to taková míchanice mezi Return of Ringo a Unholy Four.
Hlavní hrdina je ve válce při dobývání jeho pevnosti střelen do hlavy, načež ztratí paměť. Po několika letech se doví, že je stíhán pro válečné zločiny. Jenže si nepamatuje, co udělal, a tak po tom začne pátrat, a dostane se do místa svého bydliště, kde žije jeho bývalá žena s pistolníkem Hackettem, a soudce Kellog, který se s hrdinou spojí a řekne mu, že je jeho kámoš, a co se vlastně stalo. Jenže nedlouho poté Steffenovi dojde, že soudce lže (jednak proto, že na něj byla nastražena léčka, jednak proto, že ho hraje William Berger) a proto ho někam táhne (v příběhu se trochu ztrácím, sledovat film v němčině bez titulků... nejspíš pronásledují Hacketta, který i s manželkou uprchl). Sem tam se něco po cestě zvrtne a končí to docela dlouhou, ale nudnou přestřelkou (a samozřejmě, že se Steffenovi vrátí paměť).
Steffen sám je pro mě symbolem béčkového spaghetti westernu. Dobrý v akci, špatný při hraní. Čili nejlíp když střílí, hlavně ať nekecá. Jenže akce v tomhle filmu není nic moc. Dokonce je tady i akční scéna, která mě v celým žánru irituje nejvíc - pěstní souboj ve vodě. Kromě toho se ve filmu objeví pár dobrých nápadů, ale vyšumí do ztracena. Třeba nitroglycerin - nevím, odkdy se začal používat, ale tenhle film by se měl odehrávat nějakých pět let po válce a tehdy byl i dynamit novinka. Ale když už tam je, mohlo by s ním být trochu srandy - ne, pár lahví se hodí a to je všechno. Při závěrečným souboji jsem si přímo říkal, že by bylo fajn, kdyby tam hodil nitrák, ale ne, prostě se všechno řeší kulkama.
Na druhou stranu je tady solidní Berger v roli záporáka, klasická představitelka křehkých dívek v žánru Ida Galli, a mihnou se tady i další herci a kaskadéři, kteří hrají ve většině špageťáků. Hudba nic moc, stejně tak kamera (Enzo Barboni), i když jem viděl asi trochu ořezanou verzi. Ale líbila se mi ta únorová či listopadová atmosféra. A chvílemi to bylo docela napínavý. Celkově je film průměr. Lepší, než No room to die, kde taky hrají Steffen a Berger, slabší, než Train for Durango (taky Steffen + režisér Caiano). 6/10
PS. Tak už jsem chytřejší, měl jsem dávat pozor o chemii - nitroglycerin nejen že je o téměř třicet let starší, než dynamit, ale dokonce se z něho dynamit vyrábí. Takže Steffen už ho kolem r. 1870 používat moh.

a.k.a. The Man Who Cried For Revenge
Režie: Mario Caiano
Hrají: Anthony Steffen, William Berger, Ida Galli, Claudio Undari, Mario Brega, Raf Baldassare
Hudba: Robby Poitevin
Kamera: Enzo Barboni
Itálie 1968

Žádné komentáře:

Okomentovat