LUCKY, EL INTRÉPIDO (1967)

Začínáme nový speciál plný tajných agentů, maskovaných superhrdinů a tajných plánů ďábelských padouchů! Eurospy je menší subžánr, který se sice hřál na výsluní popularity v daleko více zemích, než jen v Itálii, ale nevydržel dlouho. Jen v Itálii a Turecku se ale, i pod vlivem mexických luchadorů, propojil s komiksovými superhrdiny a maskovanými siláky, což zajistilo další přijmy vysloužilým hvězdám peplum, kterým neseděly klobouky. Pár filmů už jsem viděl, zkusím teď ale do subžánru proniknout trochu víc... Akorát začnu ve Španělsku.

Jesus Franco, ještě než začal točit laciné horory a porno, točil kdeco, včetně pokusu o parodii na bondovky. Musím říct, že anglický dabing byl pro mě tak nesrozumitelný, že jsem půlce dialogů vůbec nerozuměl a první půlku filmu se skoro neorientoval v ději. I tak ale mám pocit, že ani stoprocentní srozumitelnost by mi vůbec nepomohla.

Lucky je tajný agent, kterého každý zná. Na začátku filmu je na maškarním, kde získáme dojem, že půjde o dalšího maskovaného zloducha, ale brzy zjistíme, že je to jen na tuhle scénu. Naštěstí. Hned tam se začne rozvíjet série vražd, bitek, sledovaček a schovek, ale děj ani přesuny moc nedávají smysl. Lucky odletí nevím proč do Říma, kde ho kontaktuje blond agentka a italský agent. Ukáže se, že agentka je zrádkyně a záhy umírá, zatímco italský agent se Luckyho až do konce filmu drží jako klíště, aniž by bylo jasné, proč. Spolu odlétají do Albánie (Lucky se tu v pohodě domluví, protože mluví dvěma sty jazyky, jen albánsky s lehkým jugoslávským přízvukem), tam stráví nějakou část filmu, něco hledají, jsou zajati albánskou tajnou službou v čele s Rosalbou Neri, pak prchají do Jižní Ameriky, tam najdou, co hledali, a ještě přijde pár twistů a je konec. Jo a sám Franco se objeví hned ve třech rolích.

Ono je to moc hezky natočeno, ale tak, jak jsem to viděl, to nedává smysl ani za mák, a jediné, co to drží, je energický výkon Raye Dantona v roli Luckyho, častá akce a měnící se prostředí, sexy cameo Rosalby Neri a Nicolaiova hudba. Humor je jinak dost infantilní, italský poskok dost ruší a konec je totálně na palici. Já nebudu tentokrát hodnotit, protože srozumitelnost anglické stopy mi zabránila pochopit, o co v tom vůbec šlo, ale spíš nedoporučuju.

a.k.a. Agente speciale L.K. (Operazione re Mida), Lucky the Inscrutable

Režie: Jesús Franco

Hrají: Ray Danton, Barbara Bold, Dante Posani, Dieter Eppler, Maria Luisa Ponte, Rosalba Neri, Beba Loncar, Teresa Gimpera, Jesús Franco, Patty Shepard

Hudba: Bruno Nicolai

Španělsko / Itálie / SRN 1967

THE SHOW WITH A NAME - KLASIKY Z DĚTSTVÍ 3 - HONGKONGSKÉ, ČESKÉ A FRANCOUZSKÉ KLASIKY

Třetí povídání o klasikách z dětství, tentokrát taková všehochuť, v níž se zastaví kung-fu bojovníci, Richard Kiel, falešný Clint Eastwood, Miloš Kopecký i Louis de Funes. Povíme si něco i o ořezech filmů do televize a jak se nemá dabovat Louis de Funes.

 

NE NOUS FACHONS PAS (1966)

Lino Ventura, Michel Constantin a Jean Lefebvre jako komediální trojka! Bohužel, mohli dostat lepší film.

Ventura býval gangster (nečekaně), ale se zločinem skončil a nyní poctivě podniká. Jenže minulost ho dožene v podobě dvou bývalých parťáků, kteří potřebují pomoc s útěkem do Itálie. Bezva začátek pro thriller, ale tohle je komedie. Takže parťáci (z nichž jeden je André Pousse z komandatury) hned zmizí a nechají Venturovi jako splátku, že může vymáhat jejich dluh od jistého Leonarda. Ventura se spojí se starým kamarádem Constantinem, nyní úspěšným restauratérem, a pak se vydá vymáhat peníze z Leonarda. Bezva začátek pro thriller... Jenže tohle je komedie. Leonardem je právě Lefebvre, a jak se k němu Ventura dostane, v podstatě nedopatřením zabije člověka, který se v tu samou chvíli snažil Lefebvra zabít. Bezva začátek pro thriller... ale tohle je komedie.

Děj už se pak naštěstí tolik nezamotává. Zoufalí Ventura s Constantinem mají na krku pablba, kterého se snaží zlikvidovat anglická banda. A protože jsou šedesátá léta, šéfem je bondovský gentleman a má kolem sebe partičku mods hrajících bigbít a jezdících na mopedech. Ventura se s padouchem snaží dohodnout, ale ten je odhodlán Lefebvra a nyní i Venturu a Constantina zabít. Takže neustále čelí novým útokům a prchají.

To je první půlka, která rychle odsýpá, a až na dost debilní zápletku je vtipná právě díky trojici cholerický Ventura, snažící se za každou cenu zůstat v klidu, rýpavý vtipálek Constantin a neustále fackovaný Lefebvre. Díky nim třem film baví a zvláště jejich dialogy je radost sledovat. Akční scény jsou dost přehnané a ta anglická banda je jak ti tři kytaristi ze Starců na chmelu.

 

Jenže v půlce Ventura odjede vlastně do jiného filmu, kde je děj o dost pomalejší a kraluje v něm femme fatale Mireille Darc. A zase, zápletka, kdy se tři psanci skrývají na statku, jeden je rozhádaný manžel paničky, která se mu snaží mstít a tak balí druhého, a třetí by si rád vrznul, by mohl být výborný thriller. Jenže pak přijde doslova explozivní konec, na kterém je velmi dobře vidět, že Lautner a Audiard neměli tušení, jak to celé spojit dohromady a ukončit.

Filmů s Venturou z půlky šedesátek, které točil dohromady s Lautnerem, tu moc neběželo, takže je fajn, že tohle ČT nyní uvedla. Většinou ho na obrazovkách vídáme staršího. Dohromady s Constantinem a Lefebvrem tvoří skvělé trio, které by perfektně fungovalo i v daleko lepším filmu, který není poskládán ze dvou námětů dohromady. 7/10

a.k.a. My se nehněváme, Zachovejme klid

Režie: Georges Lautner

Hrají: Lino Ventura, Mireille Darc, Jean Lefebvre, Michel Constantin, France Rumilly, André Pousse, Jean Panisse, Robert Dalban

Hudba: Bernard Gérard

Francie 1966

THE SHOW WITH A NAME - CADE: THE TORTURED CROSSING

 Nový film Neila Breena! Tak špatný, až je zábavný, nebo prostě jen špatný?

OFFICIAL SOUNDTRACK - A FEW DOLLARS IN A DEAD MAN'S HAND

 V poslední době jsem objevil další možnosti, co dělat s umělou inteligencí. Po tvorbě textů (což už mě unavuje, zvláště poté, co se v práci musím prodírat miliardami generovaných prací vydávaných za vlastní dílo) a obrázků jsem objevil služby umožňující generování hudby dle zadání.

A neuvěřitelně mě překvapilo, jak dobře to zní. Jasně, kdybych to poslal někomu, kdo rozumí hudební teorii, bude nad tím vrtět hlavou, ale nástroje zní jako nástroje, je to schopno generovat docela dobré melodie, nejrůznější žánry. Písně z žánru new wave zní, jako by je přímo nahrálo Devo.

Kromě toho, že je nástroj schopen generovat texty sám, dokáže, i když ne úplně spolehlivě, zpracovat i texty, které mu napíšete. Čehož využívají různé vtipné stránky tvořící písně v duchu padesátých let se sprostými texty, jako tady.

Umí to zpívat i česky! A překvapivě dobře.
Takže proč si nevygenerovat westernový soundtrack? Občas mám pocit, že ve skutečnosti jsou to zapadlé tracky Bruna Nicolaie.

Takže jsem vytvořil celé album soundtracku fiktivního westernu. ZDE je ke stažení, přeji příjemný poslech.