pátek 10. února 2017

TRE PISTOLE CONTRO CESARE (1966)

Další film, u kterého jsem na vážkách, jestli ho neoznačit rovnou i jako komedii. Opět se tu objevuje pár bláznivých, ale zajímavých nápadů, a film se nebere vůbec vážně, na druhou stranu se tu dočkáme pár vražd a mučení hlavního hrdiny ohněm. Nicméně většina filmu se pořád nese ve veselejším duchu, což je dobře, a je plný neotřelých nápadů. Příběh je o třech mužích, kteří jsou nevlastní bratři, aniž o tom věděli, a zdědí po otci zlatý důl. Důl však zabrala banda excentrického padoucha Fullera. Tedy, Julia Caesara Fullera. Protože zdejší padouch, představovaný Enricem Maria Salernem, je skutečně nevídaný. Má vilu v římském stylu, k níž u vede výtah, většinu času tráví v lázni se spoustou krásných otrokyň a nechává si předčítat Caesarovy Zápisky od podivného profesora. Navíc nosí tógy a má jedno oko modré a druhé hnědé. Bohužel jeho excentričnost je tak všechno, co je na něm nějak ohrožujícího.
Ani hrdinové nepřijdou zkrátka, Thomas Hunter má pistoli se čtyřmi hlavněmi a další dvě s hlavněmi v pažbách, James Shigeta, japonský míšenec (hrál ve Smrtonosné pasti) ovládá bojová umění a Nadir Moretti zase nějakými silami znemožňuje protivníkům zaútočit na něj zbraněmi. Naštěstí tyto svoje schopnosti nijak přehnaně nenadužívají, na druhou stranu v závěrečné přestřelce je nevyužijí vůbec. Vůbec je pravda, že místo Huntera tu měl hrát radši George Hilton, a stačil by vlastně sám. Ti dva jsou v podstatě navíc. Ale ani nepřekážejí. K dalším zajímavým nápadům se řadí třeba starý zlatokop s puškou z osmnáctého století, u které musí zapálit doutnák.
Obsazení doplňují i krásné herečky, ať už je to mladičká Delia Boccardo coby barová tanečnice a zpěvačka, nebo stejně mladičká Femi Benussi coby nejkrásnější ze Salernových konkubín. S Deliou dostaneme jednak scény v baru v odvážném kostýmku, jednak dokonce rvačku s jinou herečkou, při které ze sebe obě strhají oblečení, Femi Benussi pak v jedné scéně předvádí exotický tanec.
Škoda že film se dá vidět jen v ne moc dobré VHS kvalitě s ořezem (naštěstí jen do 16:9) a anglická stopa taky není nejkvalitnější. Vynikla by i Giombiniho hudba, asi nejlepší, co jsem od něj zatím slyšel, včetně několika pěkných písní (titulková, píseň, co zpívá Delia v saloonu, píseň při Femině tanci...). Opravdu jsem se docela dost bavil a film doporučuju. Možná to trochu nadhodnocuju, ale na těch 7/10 to vidím.
a.k.a. Death Walks in Laredo
Režie: Enzo Peri
Hrají: Thomas Hunter, James Shigeta, Nadir Moretti, Delia Boccardo, Enrico Maria Salerno, Umberto D'Orsi, Femi Benussi
Hudba: Marcello Giombini
Itálie, Alžírsko, 1966

Žádné komentáře:

Okomentovat