úterý 4. října 2016

THE MAGNIFICENT SEVEN (2016)

Tak asi se divíte, že jsem to už viděl. Se svojí skepsí k remakům, k remaku oblíbeného westernu, se skepsí po zhlédnutí traileru. Nicméně nakonec, jak to vstoupilo do kin, jsem po přečtení několika recenzí zjistil, že jsem vlastně zvědavý. Samozřejmě jsem nepředpokládal, že by vzniklo něco extra dobrého, ale doufal jsem, že film bude sice blbý, ale zábavný. Dopředu avizuju, že přesně tohle jsem dostal.
A teď sedm delších poznámek:
1) Všichni jsme měli hrůzu z toho, že v nové partě nebude pět bělochů, jeden míšenec a jeden Mexičan jako v originále, ale černoch, Asiat (je to Korejec, ne Číňan), Indián, Mexičan a tři běloši. Narozdíl od některých rasistů (teda nejsou rasisti, ale...) si po zhlédnutí nemyslím, že by šlo o naplnění nějakého politického diktátu. Scenárista podle mě chtěl postavy odlišit aspoň vnějškově, když už si nedal žádnou práci s tím, aby je odlišil charakterově. O původních postavách jsme se toho nedozvěděli moc, ale už z představovačky jsme věděli, s kým máme tu čest, nebo jsme dostali důležité vodítko. Tady se o některých postavách nedozvíme vůbec nic, o některých se sice něco dozvíme, ale pozdě, nebo to není úplně uvěřitelné. Naštěstí sem nikdo netahá žádná osobní traumata a jede se hlavně v rovině zábavy. Nikdo neřeší, proč všichni dělají pod vedením černocha a je mezi nimi Korejec. Jediné pnutí (čti přátelské pošťuchování) tu je mezi zrzavým Prattem a Mexičanem, a pak mezi Indiánem a starým lovcem skalpů.
2) Hrdiny bychom měli, co padouši? Calveru milujeme všichni. Calvera je táta svojí bandy, kterému na ní záleží. Nezáleží mu na ostatních lidech, ale o svou bandu se postará. Navíc pořád dělá nějaké vtípky a i se statečnými se snaží po dobrém dohodnout. Padouch, který nemá moc obdoby. Zato ten zdejší je generický padouch, kterého jsme viděli milionkrát. Kapitalista se šíleným pohledem, který likviduje farmáře kvůli těžbě zlata, a na jeho lidech mu nezáleží - ostatně jsou to žoldáci, nemá k nim osobní vztah. Je nudný, nezajímavý, tak jako většina hrdinů.
3) Jedna věc se mi na tom docela zamlouvala. Že to není doslovné přetočení původního filmu, jen modernější technikou. V místech, kde si film kráčí svou cestou, to byl docela dobrý western. Byly pasáže, které se mi líbily. Třeba zrovna začátek. Hornické městečko, schůze v kostele, přeruší ji padouši a zastrašují obyvatele. Potud dobrý. Jenže pak jeden z banditů, Indián, vrhne tomahavk po prchající ženě a padouši následně vystřílí půl města. A tohle je jeden ze zásadních problémů. Jde to dobře, ale pak se objeví něco, co je naprosto šíleně přes čáru. Nebo naopak, objeví se něco zajímavého, a šlus, zase přeskočíme jinam. Třeba jsem čekal, co vyleze ze zábavné scény, kde Korejec učí vesničany s nožem. Ale je useknuta a jde se od ní pryč. Co ovšem do takto pojatého filmu nesedí, jsou věci, které jsou takřka doslovně převzaty z původního filmu. Replikami počínaje ("They offered me a lot, but never everything." ještě jde, ale "So far so good" tu je naprosto mimo kontext), scénami (souboj s hrnečky a nožem), a konče původní Bernsteinovou hudbou na závěr, která sem sedí jako pěst na oko.
4) Původní film měl vesničany jako sice nijak statečné, ale zapálené bojovníky, kteří sice bojovat neuměli, ale rvali se za svou čest a majetek. Pár jich bylo zbabělejších, nikdo z nich nebyl hrdina, ale všichni byli něčím zajímaví a odlišitelní. Tady si scenáristé s vesničany nevěděli rady, takže je prostě odsunuli na vedlejší kolej. Většinou je zastupuje jen otravná zrzka, která se buď dělá strašně statečnou, nebo fňuká, jinak jsou to mezi sebou snadno zaměnitelní lidi. A nakonec je jedno, jestli bojují nebo ne. Opět, tady vyhraje Washington. Sorry, tady vyhraje Hollywood. Vždycky vyhraje.
5) Vraťme se k hrdinům a jejich představitelům. Herci, jak jste pochopili, nemají moc co hrát. Většinou jim stačí jenom stát a drsně se tvářit. Paradoxně nejlíp z toho vychází právě Denzel Washington a Korejec Byeong-heon Lee, ti dva mi přišli kupodivu asi nejpřirozenější a nejvíc mě bavili. Zbytek mi byl ukradený. Postava Chrise Pratta měla potenciál, ale byla zabita snahou herce o to, být v každém záběru co nejvíc cool, takže se pořád stejně šklebí, popřípadě chlastá - tak, aby to vypadalo co nejvíc sexy. Jeho motivace neexistuje, a jednání na konci je nepochopitelné. Ethan Hawke hraje toho, který se bojí, ale naprosto nepřesvědčivě přehrává, a opět, jeho jednání na konci nemá význam. Vincent D'Onofrio jako nábožensky založený lovec mi přišel úplně mimo mísu, Mexičan je totálně zabitý do pozadí a u Indiána už člověk jenom zírá. Ostatně mi přišel naprosto zbytečný.
6) Na začátku mi ani nijak nevadila hudba. Nebyla nijak výjimečná, ale taková klasická, sem tam trochu pěkné westernové téma. Jenže po chvíli mi začalo vadit, že hrála v jednom kuse. Tam skoro nebyla chvilka ticha! Přitom ticho dělá při napětí hodně, ovšem tvůrci tohohle filmu si to asi neuvědomují. Ostatně jestli s něčím film pracuje špatně, tak je to napětí. Čekání na přestřelku není stupňované, ale prostě jenom protahované. Člověk už se netrpělivě kouká na hodinky, kdy se teda něco stane. Je teda fakt, že akce je udělaná dobře. Je dynamická, brutální, zároveň ale přehledná, kamera se epilepticky neklepe. Je samozřejmě pravda, a to už víte z trailerů, že v rámci přehnanosti toho všeho je tam hodně výbuchů. Mám pocit, že se tam nejsou proto, že se děj odehrává u dolů, ale naopak že doly jsou tam proto, aby mohly věci vybuchovat. Ale zase tak mi to nevadilo, nakonec to byla jedna z nejmíň přetažených věcí, co v tom filmu byly.
7) Prostě největší problém mám asi s názvem. Kdyby se to nejmenovalo Sedm statečných, bral bych to jako béčkový zábavný western s celkem dobrými momenty. Takhle ovšem chtě nechtě musím srovnávat s původním filmem. A to má Fuqua štěstí, že jsem neviděl ještě Sedm samurajů, přesněji viděl jsem kdysi hodinu a moc si ji nepamatuju. Ovšem nepamatuju si pořádně už ani tenhle film. Po skončení jsme šli na pivo a jak jsme to zamluvili, musel jsem chvíli přemýšlet, než mi došlo, že jsem vlastně předtím byl v kině. Ráno mi toho v hlavě zůstalo ještě míň... Abych citoval Varla Frištenského, v původním filmu byla scéna s pohřebákem, smějící se chlap, spousta dalších legendárních a nezapomenutelných scén, co je tady? Prd. Neříkám, že to už nikdy nechci vidět, ale rozhodně to neuvidím zdaleka tolikrát, kolikrát jsem už viděl původní film. 6/10
a.k.a. Sedm statečných, Sedm barevných, Sedm idiotů a magor se sklenicí
Režie: Antoine Fuqua
Hrají: černej, bílej ochlasta, žlutej, rudej, bílej poseraa, bílej magor, Mexikán, dvě stě tisíc padouchů, zrzavá fňukna
Hudba: James Horner, Simon Franglen
USA 2016

3 komentáře:

  1. Ale zase jsem se poučil. Odteď u sebe budu furt nosit balíček karet pro případ, že by mě chtěl někdo odprásknout. Čím to, že jsem si u týhle scény vzpomněl na Terence Hilla?

    OdpovědětVymazat
  2. Já spíš na Sartanu. Terence sice s kartama blbnul, ale ne aby vyloženě oklamal někoho, kdo ho chce zabít. Ale Sartana, ať se Pratt šklebí jak chce, měl pořád desetkrát lepší styl.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jak tak koukám, Vincent D´Onorifo už asi ne dostane nikdy tak dobrou roli jako byl Bobby Goren :(.
    A k režisérovi...ono když se řekne Fuqua, tak si vždycky představím u jeho filmů hlavně na cool styl, ale podružný obsah (i když v Training Day byl zajímavý). Jinak dobrá recenze.

    OdpovědětVymazat