Film, který by se mi snad líbil mnohem více, kdyby se ke mně nedostala pouze verze znásilněná španělskými umělci. Původní verze má 120 minut, tato jen 89! A střihy jsou v ní příšerné. Scéna se rozjede a střih na další. Do prostředí, které neznáme, mezi postavy, které neznáme, dokonce s dějem, který neznáme, ale v tuhle chvíli bychom znát měli. To způsobilo, že prvních cca 20 minut jsem byl naprosto zmatený. Další zmatek způsobilo nasazení anglického dabingu ze střihově zcela odlišné verze, takže hudba začne hrát a po dvou třech taktech střih a zmizí (tzn. zde určitě anglická verze byla delší), spousta dialogů musela být naopak ponechána ve španělštině. Hrozný.
Film sám nebyl ale špatný, ačkoli spaghetti westernová adaptace Hraběte Monte Crista ve mně vzbuzovala větší naděje. Zvlášť s vědomím, že film točil režisér, který se předtím věnoval uměleckým snímkům. Nicméně kdybych se v titulcích dočetl jméno některého běžnějšího tvůrce (z jednoho důvodu mě napadá Fulci), vůbec bych se nedivil. Ten film je úplně normální spaghetti western. Tak, jak ho máme rádi, drsný (násilí na ženách, páka mezi noži), temný a akční (na svou dobu překvapivě krvavé přestřelky). Ale zároveň jsou tu věci, které rádi nemáme - klišé (banda Mexičanů a útlak mexické vesnice třeba), stupidní chování postav.
Giuliano Gemma se snaží hrát totéž jako v Ringově návratu, nicméně je příliš uhlazený na to, aby svoji roli zvládl dobře. Ale nevadil mi, to nemohu říct. Na straně padouchů je to horší. Holič Gomez je sice fajn, a scéna s ním je právě ta, která mě po dvaceti minutách konečně dostala do dění, ale Francisco Rabal je coby šerif poněkud nevýrazný a Conrado San Martin strašně přehrává. No a vůdce Mexičanů je karikatura, hrát to Sancho, byla by to aspoň sranda. Postava, kterou hraje Nieves Navarro, je pak poměrně nedobře prokreslená a její počínání jsem později ve filmu ani moc nechápal. No a pak se tu opět pohybuje "komik" Pajarito a jeho dcera Gabriella Giorgelli. Když už se v tom filmu objevili, měli po splnění svého účelu být oba odpraveni. Nejen že tam už dál neměli opodstatnění, ale jejich přítomnost byla i dost otravná. Ale zase tak moc tam nebyli.
Film byl evidentně dost prostříhaný, nicméně po zorientování nemůžu říct, že bych se byl nudil. Zajímavější by bylo ovšem vidět plnou verzi. I kvůli výborné hudbě Armanda Trovajoliho (Morricone s tímhle neměl co dělat, jestli se nepletu), která je v téhle verzi dost ošklivě ostříhaná.
EDIT 22.11.2021 - Po zhlédnutí plné verze spousta výše jmenovaných výtek neplatí. Zmatek z úvodních dvaceti minut mizí, hudba sedí dobře, chování Navarrové dává smysl, jen si nepamatuju, jestli je ve španělské verzi tolik její role zkrácená. Akorát mě to celkem nudilo. Rabal je opravdu nevýrazný, San Martin je karikatura, mexický generál je plochá figurka, takže z padouchů je nejlepší ten Gomez, a ten jde po pětadvaceti minutách pod kytičky. Takže hodnocení snižuju na 6/10.
a.k.a. Long Days of Vengeance
Režie: Florestano Vancini
Hrají: Giuliano Gemma, Conrado San Martin, Francisco Rabal, Nieves Navarro, Gabriella Giorgelli, Pajarito, Ivan Scratuglia, Riccardo Pizzuti
Hudba: Armando Trovaioli
Scénář: Fernando Di Leo, Florestano Vancini, Augusto Caminito
Itálie / Španělsko 1967
Žádné komentáře:
Okomentovat