neděle 21. ledna 2018

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 7

John Wayne, Henry Hathaway i Strother Martin se ve speciálu ještě jednou vracejí.

TRUE GRIT (1969)
Když John Wayne přebíral za roli maršála Roostera Cogburna Oscara za nejlepší herecký výkon, prohlásil, že kdyby to věděl, pásku přes oko by si navlékl už dávno. Nepomohlo by mu to, Oscara dostal spíše za zásluhy než za co jiného. Ne, že by tu hrál špatně, ale že by předváděl něco extra, čím by přetrumfl Richarda Burtona, Dustina Hoffmana, Jona Voighta a Petera O'Toolea? To si nemyslím.
Remake bratrů Coenů jsem viděl jen jednou před sedmi lety v kině, ale určitě byl o hodně působivější než tato původní verze, byť vím, že jsem měl problém se závěrem, který byl lépe podaný zde. Henry Hathaway Maršála natočil poměrně rutinně, nijak nebuduje napětí, momenty překvapení eliminuje tím, že ukáže napřed, že osoba považovaná za odzbrojenou či mrtvou se k něčemu chystá apod. Ani obsazení Maršálovi moc nepomáhá. Nemluvím o Waynovi, který je ok, ani o vedlejších rolích, kde najdeme známé tváře od Roberta Duvalla přes Dennise Hoppera po Jeffa Coreyho či Strothera Martina coby chytráckého koňského handlíře, myslím především představitele dalších dvou hlavních rolí. Mattie má být malá holka, takže obsazení Kim Darby bylo mimo už věkem. Krom toho je neskutečně nesympatická a i divák by se jí nejradši co nejrychleji a jakkoli zbavil. Texaský ranger Glen Campbell pak postrádá jakékoli charisma i herecké nadání. Zpěvák možná nebyl nejhorší, ale rozhodně tu nezazářil a scény, kdy se hádá s Mattií, patří k těm nejslabším.
Zbývá nám tu tak příběh, který je neotřelý, ale mdle podaný, a kdyby nebylo Wayna a představitelů vedlejších rolí, asi bychom pozornost celé dvě hodiny neudrželi. Celé se to snaží podporovat hudbou Elmer Bernstein, jenže Hathaway ji použil mnohdy naprosto nevhodně. Přesto to nakonec není vůbec tak špatné, jak by se z mého popisu mohlo zdát. Jen myslím, že je film mnohde přeceňovaný, a že Wayne má dost lepších filmů. Mám chuť se po letech podívat na Coenovic remake s Jeffem Bridgesem, abych měl lepší srovnání. A dost bych chtěl vidět televizní verzi s Warrenem Oatesem. 7/10
a.k.a. Maršál
Režie: Henry Hathaway
Hrají: John Wayne, Kim Darby, Glen Campbell, Jeremy Slate, Robert Duvall, Dennis Hopper, Strother Martin, Jeff Corey, Alfred Ryder, John Fiedler, Hank Worden, Wilford Brimley
Hudba: Elmer Bernstein
Podle knihy Charlese Portise
USA 1969

sobota 20. ledna 2018

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 6

Clint Eastwood s vousy, doutníčkem a do toho mu píská Morricone. Ne, tentokrát má jméno a Mexičani jsou opravdoví.

TWO MULES FOR SISTER SARA (1970)
Muž beze jména je zpátky? Mohlo by to tak vypadat, ale tentokrát má jednak jméno, jednak poslání a vlivem charakteru filmu také mnohem více toho, co by řekl. Když zachráníte uprostřed pouště jeptišku, nestačíte se divit, zvláště jste-li uprostřed války. Francouzi řádí v Mexiku, Mexičani vzdorují a do toho dvě individua s různým vztahem k situaci a zvláštním vztahem k sobě. On chce jen peníze, je neotesaný tvrďák se zálibou v alkoholu a ženách a jeho snem je otevřít si hernu. Jí jde o myšlenku odboje, je ctnostná jeptiška... nebo není?
Námět napsal režisér Budd Boetticher, tvůrce mnoha westernů padesátých let, s představou, že hlavní roli sehraje Lee Marvin. Naštěstí během let produkce nabrala od nízkorozpočtového béčka jiný směr a tou, kdo dostal do filmu Clinta Eastwooda, byla superstar Elizabeth Taylor, která následně pro přemrštěné finanční nároky z filmu vypadla a nahradila ji Shirley MacLaine. K režii pak byl přizván Clintův osobní přítel Don Siegel, s kterým se dali dohromady při tvorbě Cooganova triku. Clint tu sice vypadá, až na pončo, skoro stejně jako v Leoneho filmech, ale jeho postava je trochu jiná a hodně zajímavá je jeho interakce s neodbytnou ženou - což se snažil později zopakovat se Sondrou Lockeovou, ale nefungovalo to tolik, i kvůli tomu, že MacLaineová byla lepší herečka než Lockeová. Oba jsou ve svých částečně komických rolích skvělí a zvláště Clint tu docela válí. Na MacLaineové jsou pak špatně snad jen její falešné řasy a zjevně nemexický vzhled, ač hraje Mexičanku.
Škoda dvou poměrně rozdílných polovin. Ta první celá stojí na Eastwoodovi a MacLaineové, jejich vzájemné interakci, zatímco ta druhá už je čistě válečná a jde v ní o boj proti francouzským dobyvatelům a plán o dobytí jejich pevnosti. A ta druhá už není tak dobrá. Celý snímek táhlo napětí mezi Eastwoodem a MacLaineovou, a najednou se změní v napětí, zda bude pevnost dobyta. Zábavné scény jako vytahování šípu nebo sestřelování dynamitu namol opilým Clintem jsou nahrazeny typickou válečnou akcí, která není špatná, ale nepřináší takové uspokojení.
Použít Ennia Morriconeho byl skvělý tah a nerozumím tomu, proč dalším americkým westernem, který ozvučil, bylo až Osm hrozných. Je fakt, že jeho hudba je absolutně odlišná od všeho, co kdy bylo možno v amerických westernech slyšet. Nevím, jestli hudbu nahrával Bruno Nicolai, ale v určitých momentech hudba zněla jako typicky jeho soundtrack. Vzájemné působení těchhle dvou na sebe by někdo měl prozkoumat.
Jediný Clintův western, který jsem neviděl celý, je Paint Your Wagon. Prostě jsem to déle než dvacet minut nevydržel. Ze všech ostatních amerických Clintových westernů jsou ale Dva mezci pro sestru Sáru dle mě nejlepší. Až na "falešné zoomy" (tj. vytvořené ve střižně) mají výbornou kameru, hudbu, autentické prostředí včetně herců, většinou dobře fungují. Z Eastwoodových westernů jsou asi i nejpříjemnější. A vidět Clinta ožralého zpívat se šípem v rameni se vám taky tak snadno nepoštěstí. 8/10
a.k.a. Dva mezci pro sestru Sáru
Režie: Don Siegel
Hrají: Clint Eastwood, Shirley MacLaine, Manolo Fabregas, Alberto Morin, Armando Silvestre, José Ángel Espinosa 'Ferrusquilla', José Torvay
Hudba: Ennio Morricone
Námět: Budd Boetticher
USA / Mexiko 1970

pátek 19. ledna 2018

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 5

Clint Eastwood naposledy v sedle a jinak, než jsme byli zvyklí.

UNFORGIVEN (1992)
Roku 1993 získali Nesmiřitelní Oscara za nejlepší film, nejlepší střih, nejlepší režii a nejlepšího herce ve vedlejší roli, pro Genea Hackmana. Clint Eastwood byl nominován i jako nejlepší herec, nominován byl i scénář. Přestože westerny už byly počátkem devadesátých let zdánlivě pasé, dvakrát rychle za sebou dva uspěly u Oscarových nominací - po šedesáti letech od filmu Cimarron. Zvláště cena pro Clinta jako režiséra a nominace coby herce zaskočila mnoho jeho kritiků, kteří léta veškerou jeho tvorbu kritizovali a zesměšňovali.
Jako nejkvalitnější součásti filmu vidím skutečně scénář a herecké výkony. Clint sám tu místo svého muže z neznáma hraje skutečně vícevrstevnatou postavu muže, který se možná změnil, možná ne, každopádně měl snahu. A vícevrstevnaté jsou všechny postavy, kde už dávno není nikdo s bílým a černým kloboukem a na každém se dají najít četná plus i mínus. Stejně je to i s prostředím a násilím. Ve většině westernů je zabíjení něco naprosto jendoduchého, prostě zmáčknete kohoutek. Bum bum, mrtví indiáni, dobří indiáni. V Nesmiřitelných se ukazuje, že tohle jsou jen pohádky a ve skutečnosti je to veliký problém. Nesmiřitelní prostě neukazují mýtus divokého západu, ale naprosto uvěřitelnou verzi toho, jak to tam asi chodilo. Padouši jsou dva ožralí kovbojové, odměnu vypíšou ošklivé šlapky, najatí vrazi jsou buď hejsci jako English Bob, namyšlení mladíci jako Schofield Kid, či zkrachovalé existence jako William Munny a Ned Logan.
Nejzajímavější jsou asi scény, v kterých se mýtus konfrontuje s realitou, a to hned ve dvou rovinách. V jedné je namachrovaný pistolník English Bob v podání Richarda Harrise, jeho životopisec, který ještě zveličuje to, co mu Bob nalhal, a cynický šerif, který uvádí historky na pravou míru. Na druhé straně je vytahovačný Schofield Kid a proti němu realističtí Munny a Logan, kteří se o své minulosti radši ani nebaví.
Variabilita postav je rovněž zajímavá. V klasickém westernu by mohl být klidně hrdinou filmu šerif, který se ve svém městě snaží udržet pořádek. V podstatě téměř až do konce filmu neudělá nic, co by v klasickém westernu bylo možno považovat za čin hodný trestu. Chrání lidi, jimž je vyhrožováno smrtí, organizuje pátrání po vrazích atp. John Wayne by ho klidně dal jako typického hrdinu s velkým bílým kloboukem. Stejně tak William Munny by mohl být viděn jako čistý zloduch, ovšem vykreslen je jako tragická postava, která nemůže utéct stínu své minulosti. Vlastně jsem si říkal, že jak každý Eastwoodův western reflektuje nějakou klasiku a přetáčí ji vzhůru nohama, Nesmiřitelní by mohli být takovým obráceným Rio Bravo. Až mi tam skoro ten Wayne jako šerif chyběl, bylo by to minimálně zajímavé. Výkon Genea Hackmana je ale naprosto senzační a byl oceněn zcela po právu. Zahanbit se ale nenechává nikdo. Ve vztahu k postavě Morgana Freemana mi přijde zvláštní snad jen to, že celým filmem prochází, jako by si nikdo ani nevšiml, že je černoch. Přitom ze strany Schofield Kida i Little Billa mohly nějaké rasově motivované výpady klidně přijít.
Nesmiřitelní podle mě nejsou nejlepším Eastwoodovým westernem, a z těch čtyř, které režíroval, jsou u mě nejméně oblíbení, ale rozhodně jsou filmem velice kvalitním. Mohl bych filmu vytknout až příliš tradiční hudbu, s výjimkou ústřední kytarové vybrnkávačky, která se mi líbila, a přestřelku na závěr, která působila jako by vpadla do filmu z nějaké klasiky. Víc by sedělo, kdyby se všichni zástupci prostě rozprchli. Není to film, který bych si s chutí často pouštěl, ale jednou za čas se k němu vrátit je určitě dobré. 8/10
a.k.a. Nesmiřitelní
Režie: Clint Eastwood
Hrají: Clint Eastwood, Gene Hackman, Morgan Freeman, Richard Harris, Jaimz Woolvett, Saul Rubinek, Frances Fisher, Anna Levine, Rob Campbell, Anthony James
Hudba: Lennie Niehaus
USA 1992

čtvrtek 18. ledna 2018

THE BIG AND WILD WESTERN REWATCH SPECIAL - část 4

Teď už máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela... Tak strašné to není, ale proč by si Američani nemohli taky udělat budovatelské filmy.

HOW THE WEST WAS WON (1962)
Na počátku byla pustá, neobydlená krajina plná vlků, bizonů, medvěd, jen sem tam člověk zakopl o nějakého Indiána. Inu, bylo třeba ji celou obsadit, zalidnit, vybetonovat, ohradit a rozezvučit křikem, hlasitou hudbou, motory a občasnou střelbou. O tom, jak k tomu s pionýrským nadšením došlo, vypráví tento film. MGM se tu pokusila udělat největší western všech dob - americkou Genesis, kroniku osidlování západu, a to na příkladu rodiny, jejíž členové nosí jména jako Zebulon, Jeremiah, Eve nebo Lilith. Jsou to mimochodem příkladní angličtí protestanti. K tomu si MGM vzala téměř všechny hvězdy své doby, tři režiséry a úžasný systém Cinerama, který si zaslouží zvláštní odstavec, vzhledem k tomu, že vedle Pohádek bratří Grimmů ze stejného roku jde o jediný hraný film, který s ním byl natočen.
Cinerama vznikla vlastně jako první širokoúhlý formát (nevznikla, viz komentáře), ještě před Cinemascopem, a byla něco mezi 3D filmem a širokoúhlým filmem. Natáčelo se na tři kamery, aby se zabral úhel 180°, a film byl promítán na plátno v půlkruhu. Zní to fantasticky, a i když už dnes člověk může film vidět jen v klasické "ploché" podobě (ostatně jen minimum lidí jej vidělo tak, jak byl zamýšlen), fantasticky to i vypadá, byť s nepřesnostmi. Zploštěním obrazu vedle sebe vzniká u některých scén podivné zakřivení, jehož vinou se občas střílí jinam, než by se mělo, krajina za jezdcem v pohybu se láme a mosty se ohýbají. To by ovšem tolik nevadilo. Co však vypadá skvěle pro diváka, se stalo pro tvůrce noční můrou. Extrémně těžká a náročně ovladatelná kamera, větší náklady na filmový materiál i na výpravu, jelikož vidět bylo skutečně všechno, nejbližší záběry, které bylo možno udělat, bylo do pasu, pak už obraz vypadal podivně zakřiveně. A navíc většina kin na tento formát nepřešla, takže po filmu This is Cinerama a společně s Grimmy je tento film jediným, který tento formát využil. A je znát, že tvůrci si v náročnějších případech vypomohli klasickými záběry, které poté jen zvětšili. To se týká zvláště akčních scén.
Jako kronika osidlování západu film funguje dobře. Skutečně je tu všechno důležité - Erijský průplav a cesta po Missouri, Oregonská a Santa Feská stezka, Pony Express, telegraf, železnice, Indiáni. Ideologie neprosakuje tak hrozivě, jak to nahoře mohlo vyznít, to jen když se nad tím člověk zamyslí. Na druhou stranu k závěru, kde vypravěč Spencer Tracy líčí, kterak se z divokého západu stala civilizace a sledujeme záběry dálnic, továren, přehrad, elektráren apod., by některá budovatelská píseň sedla. Třeba "Bez chleba nejde jíst". Stačí se jenom trochu porozhlédnout, kolik je kolem krás, dým z továren... Tak jsme holt ten kapitalismus vybudovali, soudruzi. A co jsme viděli předtím?
Pět povídek rozdílné délky i kvality. První, druhou a pátou režíroval Henry Hathaway, třetí John Ford a čtvrtou George Marshall, všechno tedy proslulí tvůrci westernů. První dvě části jsou ale docela nuda. Hlavně jsem měl dojem, že jediná povídka, která na svém prostoru vybuduje nějaký příběh a postavy někam posune, je ta čtvrtá.
V první sledujeme plavbu na vorech, kde se rodinka Karla Maldena, dále tvořená Carroll Bakerovou a Debbie Reynoldsovou, dvěma vdavekchtivými slečinkami, z nichž jedna sní o zálesákovi z románu a druhá o spoustě peněz, setkávají s neotesaným zálesákem Jamesem Stewartem. Ten převzal roli po zesnulém Gary Cooperovi, moc mu nesedla, ale jeho svádění-nesvádění je, společně se scénami se zloduchem Walterem Brennanem (a pobočníkem Lee Van Cleefem s parukou), asi nejzábavnější částí celé dlouhé a nudné části. Druhá část bohužel sleduje Reynoldsovou, která pořád zpívá, zpívá a zpívá. Po jednom milenci zdědí zlatý důl v Kalifornii a vydává se tam na krytých vozech, zatímco ji uhání podvodník Gregory Peck, kterému jde jen o zlato. Na to ovšem brzy zapomeneme, i na jeho problémy s věřiteli, a povídka může končit budoucím sňatkem poté, co drsný vedoucí výpravy Robert Preston ostrouhá. Kdepak, chlapče, tanečnici a zpěvačku na "já mám ranč a ty se mi budeš starat o děti" neuženeš. Následuje přestávka.
Po přestávce sledujeme zadumaného Lincolna a hned na to Andy Devine verbuje u podivně na staro namaskované Bakerové jejího dospělého syna George Pepparda. Bakerová je nešťastná, ale Peppard je příkladný Američan a ochotně rukuje. Pro Fordovu povídku hraje její krátkost a ukázka naprostého zmaru války, kterou naštěstí nevykreslili jako místo, kde se může mladý Zeb proslavit. I samotnáí generálové Sherman a Grant, jindy hrdinští, jsou tu vylíčeni jako pochybující lidé, kteří si moc nevěří. Čtvrtá část o střetu Pepparda a Widmarka ohledně plánu železnice je asi nejlepší a jediná, která má uzavřený příběh. Doteď to byly spíš jen výňatky z deníku. Poslední povídka je pak už jen zbytečným zakončením. Jestli to mělo fungovat, měli jsme Eliho Wallacha poznat o hodně dřív. Takhle si nejsem jist, jak ta jeho zápletka do celé historie vlastně zapadá.
Wayne, Fonda, Stewart, Peck, Widmark, Wallach, Cobb, Brennan, Morgan - většina velkých westernových hvězd je tu. Bohužel jen v menších rolích, protože většinu filmu strávíme s Peppardem či Reynoldsovou. Wayne coby Sherman se vlastně jen mihne, stejně jako Morgan coby Grant, Stewartovi role nesedí, Fonda nezklame, ale coby zálesák působí trochu divně. Widmark je fajn, Peck je klasický Peck, Wallacha je maličko, stejně jako Cobba. Poslední dvě povídky byly navíc zjevně hodně kráceny, takže se nedozvíme, že pozdější Peppardova žena je Fondova dcera, ani jak Lee J. Cobb k náplasti nad okem při vlakové scéně vlastně přišel. Akční scény občas vypadají skvěle a občas zklamou. Ta nejlepší je asi na krytých vozech ve druhé povídce, celkem dobrá je i přestřelka v jeskyni na začátku. Scény s bizony ale mnohem lépe uchopil Tanec s vlky. Newmanova hudba je legendární, i když parafrázuje Greensleaves až příliš často.
Nemůžu tomu upřít určité kvality, na druhou stranu i pro svou délku, strukturu a nedostatečně rozvinuté postavy film poměrně nudí. Studio se více soustředilo na reklamu než na výsledný produkt. Ten sice vypadá ohromně, ale je plochý, mdlý a nepřesvědčivý. Na druhou stranu, i když jsem to několikrát chtěl vypnout, a původně jsem to chtěl dát po jednotlivých kapitolách, nakonec jsem to dal na jeden zátah. Epizodka s válkou a pasáž o stavbě železnice to alespoň vytahují na 6/10.
a.k.a. Jak byl dobyt Západ
Režie: Henry Hathaway, George Marshall, John Ford
Hrají: Carroll Baker, Lee J. Cobb, Henry Fonda, Carolyn Jones, Karl Malden, Gregory Peck, George Peppard, Robert Preston, Debbie Reynolds, James Stewart, Eli Wallach, John Wayne, Richard Widmark, Walter Brennan, David Brian, Raymond Massey, Agnes Moorehead, Harry Morgan, Thelma Ritter, Mickey Shaughnessy, Russ Tamblyn, Lee Van Cleef, Harry Dean Stanton
Hudba: Alfred Newman
USA 1962