pátek 9. prosince 2016

KIRK DOUGLAS 100

Neuvěřitelné sté narozeniny dnes slaví legendární americký herec Kirk Douglas. Všechno nejlepší do další stovky! :)

2019 - DOPO LA CADUTA DI NEW YORK (1983)

Píše se rok 2019. Po jaderné válce se vytvořily dvě velmoci, jedna špatná, která zahrnuje Evropu, Asii a Afriku, a druhá dobrá, která sídlí na severoamerickém kontinentě. Vlivem záření jsou všechny ženy neplodné, posledních patnáct let se nenarodilo jediné dítě. Američani ale zjistí, že v New Yorku, ze kterého je něco jako skládka, je někde ukryta ještě jedna plodná žena, a s její pomocí chtějí obnovit lidstvo. Proto pošlou tuláka Parsifala, aby ji našel a přivedl. New York je ale plný všelijakých nestvůr, trpaslíků, opičích lidí a vojáků nepřátelské velmoci, takže úkol bude těžký.
Hodně jsem se v ději ztrácel, ovšem jeden aspekt mi ani trochu neunikal. Že je to naprostá kopírka Útěku z New Yorku. A o hodně slabší. Místo napětí tu máme jen nesmyslnou nepřehlednou akci. Snakeovi Plisskenovi jsem fandil, Parsifal mi mohl být ukradený. Bylo mi jedno, jestli tu ženu najdou, kdo to přežije, prostě nic. Místo Kurta Russella tu máme nudného Michaela Sopkiwa, místo Harry Dean Stantona jakéhosi trpaslíka, Lee Van Cleefa taky supluje někdo neznámej, místo Isaaca Hayese je tu George Eastman coby obří opičák a mimo originál je tu aspoň Romano Puppo coby Bud Spencer. Dokonce i pár kladiv se dočkáme. Atmosferické synťáky Johna Carpentera střídají naprosto neatmosferické disko synťáky bratrů Angelisů. Vážně, tohle nemohl zachránit ani ten Eastman, který mi tu přišel strašně slabý (možná to bylo maskou). 4/10

úterý 6. prosince 2016

TESTA O CROCE (1969)

Tohle mě zajímalo asi hlavně proto, že je to jediný western, v němž si zahrála moje oblíbená Edwige Fenech. Ovšem té si tu, jak jsem tušil, moc neužijeme. Po Vengeance jde i o druhý western, v němž si zahrála Špela Rozin, zde ještě půvabnější než ve zmiňovaném filmu. Krásným herečkám se hned v prvním odstavci nevěnuju jen tak náhodou, tady mají ženy oproti jiným spaghetti westernům o dost výraznější roli. A vůbec se jedná o docela netradiční western, byť šílenost, jakou je třeba Matalo!, od toho nečekejme.
Film mi připomínal svým syžetem spíše americkou klasiku, ovšem o hodně temnější, erotičtější a vůbec zvrácenější, než je obvyklé. Vlastně je to takový spaghetti westernový film noir s detektivní zápletkou, pomstou, tragickým hrdinou i femme fatale, jež tahá za nitky. Když je v malém arizonském městě v místním bordelu už příliš násilí a obscénností, k tomu dva mrtví, dojde místnímu mravnostnímu ženskému spolku trpělivost. Majitel místní banky, nejvýznamnější občan města, je navíc záhy nalezen zastřelen nahý v posteli místní zpěvačky Shandy Lee, která jej zřejmě zastřelila. Šerif se snaží ovládnout situaci a Shandu před davem naštvaných zfanatizovaných starých panen, které žádají lynč, odešle v doprovodu svých zástupců pryč. Nezabrání už ale tomu, aby ostatní prostitutky byly zbičovány, vyváleny v dehtu a peří a vyhnány. Nezabrání ale ani tomu, aby zástupci ve spojení s lovcem, kterého potkají cestou, Shandu znásilnili a nechali ji nahou uprostřed pouště zemřít. Shandu však zachrání nebezpečný lupič Black Talisman, který jí slibuje pomoc při odplatě za veškerou křivdu.
Máme tu tak noir mixlý dávkou erotického napětí v podání především Shandy (Rozin), ale hlavně vdovy po bankéři, kterou vzrušuje násilí. Ovšem máme tu i pár prvků, které se mi nelíbily a které to kazí. Jsou to hlavně takové prvky, které připomínají ty nejlacinější rodokapsy (třeba hrdinovo jméno), nebo nejapná komická hudba při scéně dobývání bordelu (a to je jinak Savinova hudba k tomuhle filmu docela povedená), či postava německého majitele hospody. Hrdinu zde hraje John Ericson, který zprvu vypadá docela nezvykle, ale to asi dělá hlavně ten knír a vůbec usedlejší zjev. Není nijak extra sympatický a nemá být, naopak jde o docela krutého parchanta, který se neštítí vraždit a mučit svoje oponenty. Zamrzí, že padouši nejsou nijak výrazní, takže zajímavé obsazení už dělají jenom dámy - Špela je fajn, Daniela Surina coby femme fatale se sadomasochistickými sklony taky není špatná, objevuje se tu i špagetová stálice Silvana Bacci, no a Edwige se objeví ve dvou scénách, z toho v jedné ji jen zbičují, přičemž ukáže svoje krásná ňadra. Ve druhé hraje na kytaru a zpívá. Ani jednou ale nedostane příležitost se nějak více projevit.
Film takhle zní docela zajímavě, bohužel ho sráží dál i další faktory. Režisér nebyl zjevně dost zkušený a schopný, aby ten film nějak zajímavě podal. Už jsme zase u toho stylu - tady prostě žádný není. Většinu násilí máme mimo obraz, což tu nevadí, a do toho nezapadající scéna zbičování nahé Edwige. Film byl pořízen dost lacině a vypadá lacině. Navíc je chvílemi docela zdlouhavý, a konec byl zbytečně explicitní. Ta závěrečná scéna tam nemusela být vůbec, a film by vyústil snad ještě silněji, protože už víme, jak to skončí a musí skončit. Buď režisér chtěl dát divákům ještě naději, nebo, to spíš, přestřelku na závěr. Zbytečně. 6/10

neděle 4. prosince 2016

RADIM HLADÍK 1946 - 2016

Před pěti lety jsem jedinkrát viděl naživo Blue Effect. Před koncertem, který se odehrával v Lounech, jsme dokonce pana Hladíka potkali a kamarádi si s ním dokonce chvíli povídali a potřásli si s ním rukou. Jenom já jsem, blbec, nechtěl mistra obtěžovat a vše jsem sledoval z povzdálí. Až do dneška jsem doufal, že se někdy dostanu na jejich nějaký další koncert a tentokrát už si s ním tou rukou potřesu. Už to nevyjde.
A touhle písničkou s jedním z mých vůbec nejoblíbenějších sól si ho připomeňme.

pátek 2. prosince 2016

EVERY WHICH WAY BUT LOOSE (1978)

Nedávno jsem si skládal takový pofidérní žebříček nejlepších filmů s Clintem. Kdybych to vzal od konce, asi by poslední místo zaujala Sázka na smrt - tedy až dokud jsem neviděl tohle. To, že se Clint snaží o komedii, a shazuje sám sebe, by bylo ok, kdyby ten film nebyl vyloženě dementní.
Příběh tu skoro není. Řidič Philo, hraný Clintem, chová opici Clyda, žije s kamarádem Orvillem (Geoffrey Lewis) a starou bláznivou ženou, které oba říkají mami (ale čí je to matka? Bratři evidentně nejsou), a občas si přivydělá ilegálními bitkami. Jednoho dne v baru sbalí country zpěvačku Lynn (Sondra Locke), a zamiluje se do ní. Lynn však jednoho dne zmizí, a zamilovaný Philo se vydává, společně s Orvillem a Clydem, Lynn najít. Po cestě ještě Orville sbalí podivnou prodavačku ze zeleniny (Beverly D'Angelo). Philo je však pronásledován bandou motorkářů, kteří se mu chtějí pomstít za to, že je zahanbil, a dva policisté, kteří chtějí v podstatě totéž.
Jestli na tom filmu je něco pozitivního, tak Clint a Geoffrey Lewis. Všechno ostatní je katastrofa. Vlastně nejlépe z toho vycházejí scény s opicí. Ty aspoň nebylo tak bolestivé sledovat. Ale pak to jde níž a níž. Nehrající a zpívající Sondra, spousta country hudby. Otravná babka, která pořád žvaní, a celý film se snaží získat řidičák. Dvojice blbých policistů, teda díky Gregorymu Walcottovi v roli jednoho z nich se to přežít dá. No a nejhorší ze všeho jsou motorkáři, což je banda padesátníků! Jediný, kdo opravdu působí jako motorkář, je Dan Vadis, ale pak je v bandě Bill McKinney a spousta dalších páprdů, a jejich šéf je pupkatý a bezzubý! Celou dobu se chovají jako idioti a stejně idiotsky je s nimi naloženo. Že jsem se za celou dobu filmu ani jednou nezasmál, vám asi říkat nemusím. Ale největší bolest mi nakonec způsobil Clint ve scéně, kdy řve jako Tarzan. Proč???
Proooč???
Tak jsem si říkal, že ono by to snad i fungovalo, ale ne jako americký film. Působilo to na mě, jako by někdo viděl filmy se Spencerem a Hillem či Šimona a Matouše a snažil se to udělat v Americe. Jenže to nejde. Italové to všechno tak přeháněli, a humor byl tak dětinský, že to bylo vtipné samo o sobě. Tady se o to motorkáři snaží, ale výsledek je křeč. Italové měli výborně zvládnutou akci. Jenže James Fargo byl jenom Clintův kámoš, který stejně režíroval, jak Clint pískal, a co rozhodně neuměl, byla akce, která je nepřehledná. A pěstní bitky za prachy jsou taky špatné. Celou dobu se mluví o legendárním bijci Tankovi Murdockovi, ale když se na konci objeví, zjistíme, že ho hraje šedesátiletý tlustý Walter Barnes, který při souboji jenom tak máchá rukama, ale ani nezaútočí. A vůbec ten podpříběh nějak nedával smysl a přišel mi navíc. Ale on je navíc tak nějak celej film, když to tak vezmu. 4,5/10